Tenké a tlusté trhy aneb proč se některé hýbou rychleji než jiné

Proč některé trhy za den urazí sotva pár desítek ticků a jiné i stovky bodů? A proč jsou například forexové trhy tak volatilní (rozkolísané) po vyhlašování makroekonomických reportů? V tomto článku nahlédneme do podstaty těchto jevů pomocí nástrojů analýzy Order Flow, tedy analýzy samotných tržních objednávek.

Rozlišení trhů na volatilní a nevolatilní obvykle odpovídá dělení trhů podle hloubky a likvidity na tenké a tlusté. O hloubce trhu a dalších předmětech analýzy Order Flow se dočtete v článku Základy analýzy Order Flow.

Klíčové pro rozdělení trhů na tenké (volatilní) a tlusté (nevolatilní) je množství limitních příkazů v trhu, které čekají na vyplnění. Přehled počtů čekajících kontraktů nalezneme v modulech hloubky trhu. Aby byla data o kontraktech k dispozici, musí se jednat o trh obchodovaný na burze, takže například u měnových párů a CFD derivátů si musíme pomoct analýzou hloubky trhů měnových futures, příslušných komodit, akcií apod. Za tato data se obvykle musí platit menší poplatky (více v tomto článku).

Jak si ukážeme níže, množství limitních objednávek v trhu je přímo úměrné likviditě (čím více čekajících kontraktů je přítomno, tím větší mám šanci na vyplnění své objednávky na ceně, kterou chci) a obvykle nepřímo úměrné volatilitě (čím více čekajících kontraktů je přítomno, tím větší objednávku budu potřebovat, abych pohnul cenou, takže tím méně je trh volatilní). O principu změny ceny si přečtěte v tomto článku.

Konkrétní hranice mezi tenkým a tlustým trhem není přesně definována, záleží na subjektivním vnímání každého obchodníka. Množství příkazů se liší trh od trhu, ale i v rámci jednoho trhu v čase. Ještě jednou a názorně:

Tlusté trhy

Na tlustých trzích se aktuální množství objednávek na cenu v hlavních obchodních hodinách pohybuje řádově mezi stovkami a tisíci. Z toho důvodu jde obecně o trhy méně volatilní, neboť je zapotřebí relativně vyšší množství kontraktů, aby se změnila cena. Mezi zástupce tlustých trhů patří na americké burze CME třeba trh E-mini S&P 500 nebo trh 30letých amerických dluhopisů. V Evropě můžeme jmenovat například trh FESX.

Ukázka hloubky tlustého trhu (E-mini S&P 500)

Ukázka hloubky tlustého trhu (E-mini S&P 500)

Jak vidíme na obrázku, abych změnil cenu o tick, potřebuji aktuálně zhruba 200 kontraktů. Objednávka na 1000 kontraktů, která se vyskytuje velmi vzácně, mi pak cenu vychýlí maximálně o 4-5 ticků. S menší objednávkou řádově o velikosti desítek kontraktů pak mám téměř jistotu, že všechny budou vyplněny na jediné ceně, nejvýše na dvou cenách. Výsledný trh je tedy likvidnější a méně volatilní.

Tenké trhy

Na tenkých trzích se množství objednávek na cenu obecně pohybuje od jednotek po desítky. Jde proto o trhy rychlejší, volatilnější, neboť i relativně menší objednávka je schopná tenkým trhem na rozdíl od tlustého pohnout, změnit cenu. Mezi zástupce tenkých futures trhů patří například E-mini Russel 2000 z burzy LYFFE nebo německý DAX.

Ukázka hloubky tenkého trhu (E-mini Russell 2000)

Ukázka hloubky tenkého trhu (E-mini Russell 2000)

Z obrázku plyne přesný opak, než u trhu tlustého. Abych změnil cenu o tick, stačí mi malá objednávka. Už v případě objednávky na nákup nebo prodej třeba 20 kontraktů mám téměř jistotu, že změním cenu o dva až tři ticky. Umísťovat do takového trhu jednorázovou objednávku na více než 100 kontraktů by bylo holé šílenství, neboť moje výsledná průměrná cena by byla výrazně odlišná od aktuální a celkově bych ji změnil třeba až o deset a více ticků. Z těchto vlastností plyne, že se jedná o trhy málo likvidní, velice rychlé a volatilní.

Jak s tím souvisí makroekonomické reporty?

Těsně před vyhlášením důležitých makroekonomických reportů se z každého trhu stává trh tenký nebo mnohem tenčí než obvykle. Je tomu tak proto, že většina obchodníků stáhne své objednávky z trhu z důvodu nejistoty o výsledku reportu a následné reakce trhu. Po vyhlášení reportu pak především automatické algoritmy začnou do takto nelikvidního trhu doslova sypat relativně vysoké objednávky. Z tohoto důvodu bývají trhy po významných reportech rozkolísané a absolutně nečitelné. Jak to vypadá v praxi se můžete podívat na videu pod článkem. Doba návratu takového trhu do normálních podmínek se pohybuje v řádu sekund až minut, ale v případě překvapivého výsledku nebo neočekávané zprávy se může prodloužit až na několik hodin i dní, jako se to stalo například 15.1.2015, kdy Švýcarská národní banka bez varování uvolnila tři roky starou kurzovou hranici 1.2 pro měnový pár EUR/CHF. Především měnové páry se švýcarským frankem byly po tomto kroku ochromeny po několik dní.

Na následujícím videu se můžete podívat na dění na trhu 6E, což je trh s futures na pár EUR/USD na burze CME. Video zachycuje trh dne 19.11.2014 mezi 19:59 a 20:02 středoevropského času, přičemž ve 20:00 je zveřejněn FOMC statement, který je tradičně ostře sledovaný celou investorskou komunitou. Prvních 30 vteřin je vidět trh těsně před vyhlášením reportu. Již v tuto dobu je mnohem tenčí než obvykle a další objednávky postupně ubývají (hloubka trhu je vidět v prostředním modulu vpravo). Po vyhlášení v čase 0:30 zaznamenává modul Time&Sales (vlevo) příval velikých nákupních objednávek, což doslova vystřelí cenu vzhůru za silných turbulencí, které pořádně nezvládá ani platforma Ninjatrader. Postupem času trh opět klesá a nakonec zase stoupá, ale až do konce videa je extrémně volatilní a nestabilní, což je způsobeno právě tenkostí trhu v poměru k množství příchozích objednávek.