Experiment: náhodný vstup

Popis experimentu

V našem prvním experimentu si ověříme tezi, že nezáleží na vstupech, ale že vše je jen o správném money managementu a o správných výstupech. Za tímto účelem byl vytvořen velice jednoduchý program, který do trhu vstupuje zcela náhodně a vystupuje pomocí fixního money managementu, který se po dobu trvání pozice nemění.

Teorií je, že pokud se tento systém aplikuje na volatilní trh s pozitivním fixním Risk-Reward Ratio (poměr riskované částky a očekávaného zisku), mohl by být v dlouhém období ziskový, protože pokud se systém trefí do trhu, vydělá více, než co prodělá, když se netrefí.

Tezi budeme testovat na systému s následujícími pravidly:

1.       Vstup každou hodinu.

2.       Zda bude otevřen long či short je výsledkem náhodného děje, kdy pravděpodobnost long i short je 50 % (při vysokém počtu pozic bude přibližně stejně longů jako shortů).

3.       Ihned při otevření jsou nastaveny výstupní příkazy stoploss a takeprofit ve fixní vzdálenosti.

4.       Výstup může být pouze jedním z limitních výstupních příkazů stoploss nebo takeprofit.

Testování

Testování provádíme na nejoblíbenějších a nejvolatilnějších instrumentech ve své kategorii, a to na měnovém páru EUR/USD, akciovém indexu DAX a komoditě ropa, aby byly zahrnuty tři odlišné typy trhů. Testy provádíme na období 1.1.2016 – 31.12.2016 na vzorku tickových dat s kvalitou 99,9 %. RRR stanovíme na 1:2, tedy dvojnásobná velikost profitu oproti ztrátě. Konkrétní vzdálenost výstupních příkazů bude vycházet z typických denních pohybů a rozpětí dle naší statistické ebook. Jelikož se jedná o systém založený na náhodě, výsledky budou i pro totožné parametry při každém testování odlišné, uděláme proto 3 testy pro každý instrument. Výsledky testování představíme z prostorových důvodů pouze ve formě průběhu equity křivky, ze které si lze udělat obrázek o zhodnocení i drawdownu.

EUR/USD

Počáteční kapitál: 10 000 USD

Objem: 0,01 lotu

TP: 100 pips

SL: 50 pips

Test1:

Test2:

Test3:

Průběhy všech tří testů jsou velice podobné, za 6317 obchodních hodin došlo ke ztrátě kolem 2000 dolarů při úspěšnosti kolem 32 %. Jelikož RRR je 1:2, musela by úspěšnost dosáhnout 33,3 %, aby byl systém na nule (třetina 200pipových zisků by vyrovnala dvě třetiny 100pipových ztrát) při předpokladu neexistence spreadů.

DAX

Počáteční kapitál: 10 000 USD

Objem: 1 lot

TP: 2000 pips (200 bodů)

SL: 1000 pips (100 bodů)

Test1:

Test2:

Test3:

Oproti EUR/USD zde vidíme poměrně odlišné průběhy křivek, přestože jednotlivá období si jsou vzájemně podobná. První test skončil skoro 2000 dolarů v mínusu, ale poslední, jak je vidět, jen 500 dolarů a jednou se dokonce téměř podíval do plusu. Úspěšnost přesahuje 33,3 % ve všech třech případech (poslední test dokonce 34,9 %), přesto to nestačí na pokrytí spreadů, aby byl systém v plusu.

U Daxu ale zůstaneme ještě chvilku. Za rok 2016 toho náš náhodný vstup příliš nepředvedl, podívejme se ale na rok 2015. Na něm je perfektně vidět důležitost kvalitních dat na otestování. Podívejte se, jaké krásné křivky dostáváme při testování na minutových datech stažených z internetu (to znamená, že jde stále ještě o kvalitnější data než jaká bychom našli v Metatraderu jako takovém!).

Test 1:

Test 2: Test 3: Uznejte, že jde o poměrně slušné křivky a člověk by měl chuť se radovat z toho, že našel dlouhodobě profitabilní obchodní systém. Nyní se ale vraťme k tickovým datům z Dukascopy.

Test 1:

Test 2: Test 3:

Ropa

Počáteční kapitál: 10 000 USD

Objem: 0,1 lotu

TP: 200 pips

SL: 100 pips

Test1:

Test2:

Test3:

Ropa dosáhla nejhorších výsledků co se týče zisku, což je ale dáno minimálním možným objemem pozice. Co do úspěšnosti se výsledek pohybuje mezi 34 a 35 %.

Závěr

Z našeho pohledu je pozoruhodné, že systém, který do trhu vstupuje zcela náhodně, je schopen v některých obdobích konzistentně zhodnocovat kapitál nebo jej alespoň neprodělávat. Otázkou je samozřejmě volba parametrů, ale ať jsme si s nimi hráli jakkoliv, měnil se pouze lokální průběh, nikoli celkové směřování, které je v dlouhém období vždy mírně do mínusu. To způsobují nejspíš spready, protože v hypotetickém trhu bez spreadů a neefektivit by takový systém měl oscilovat kolem nulového zhodnocení. Systém by měl vždy v dlouhém období konvergovat (blížit se) k takové úspěšnosti, aby výsledkem bylo nulové zhodnocení. Úspěšnost závisí na zvoleném RRR, v našem případě bylo 1:2, čemuž odpovídá úspěšnost 33,33 %, což náš test potvrdil. Další úspěšnosti pro daná RRR zobrazuje následující tabulka:

Průměrné RRR 1 ku Potřebná úspěšnost pozic
0,1 91%
0,3 77%
0,5 67%
1 50%
1,3 43%
1,5 40%
2 33%
3 25%
4 20%
5 17%
10 9%

Tabulka platí obecně pro jakýkoliv systém – pokud má fixní RRR dané prvním sloupečkem, musí úspěšnost převyšovat alespoň hodnotu uvedenou v příslušném řádku druhého sloupečku, aby byl ziskový. V reálném světě ale musí tato úspěšnost být ještě o několik procent vyšší, aby byly pokryty spready a neefektivity.

Zásadní změnu nepřineslo zvýšení či snížení absolutních velikostí stoplossů a takeprofitů. Tím se mění pouze absolutní velikost ztrát a zisků (podobně jako při změně kapitálu nebo objemu pozic), ale tvar equity křivky zůstává podobný. Pokud změníme poměr RRR, například na 1:3 nebo 1:5 atd., pak na křivce najdeme prudší růsty, ale delší poklesy a na celkový výsledek to opět nemá zásadní vliv.

Lze si všimnout, že jednotlivé křivky konkrétních pokusů vykazují určité trendy ve stejných obdobích. To svědčí o tom, že výkonnost systému je závislá na struktuře trhu. Pozorováním, ale i „selským“ rozumem lze odvodit, že příznivý je čas, kdy trh trenduje a dělá pravidelně pohyby větší, než je takeprofit. Pokud je to pohyb do longu, způsobí vypnutí longů za TP a shortů za SL. Výsledkem je série  (nižších) ztrát, kterou následuje série (vyšších) zisků. Pokud se ale vyskytne období, kdy trh osciluje v určitém rozpětí kolem jedné ceny, a je-li toto rozpětí přibližně mezi velikostí SL a TP, pak nám trh vypíná špatné pozice, ale na ty dobré, kde jsou TP, nedosáhne. To vede k sériím ztrát. Obě období se bohužel v trzích střídají pro všechny možné velikosti SL a TP, takže bez věštecké koule z tohoto systému ziskový pravděpodobně neučiníme.

Se systémem lze samozřejmě hlouběji experimentovat, jako například nechat jej obchodovat pouze ve volatilních částech dne (těch, které lze předpokládat), nastavit pohyblivý stoploss a podobně. Případně podle potřeby můžeme přizpůsobit pravděpodobnost otevření longů nebo shortů podle trendu nebo podle typu trhu (akciové indexy a akcie obecně by měly mít tendenci stoupat). Ani žádný z těchto experimentů ale výsledky zásadním způsobem nezměnil.